Nárok na vrácení mzdy vzniká zaměstnanci, i přestože není přítomen v práci a nepracuje, pokud je například členem volební komise nebo členem dobrovolného hasičského sboru.

Musí-li zaměstnanec ve své pracovní době hasit požár nebo se účastnit voleb, pak má na refundaci nárok. Rozhodla o tom ještě vláda Bohuslava Sobotky, když tento bod doplnila do projednávané novely zákona o nemocenském pojištění.

A teď proč se některý zaměstnavatel této povinnosti vyhýbá: Je to především údajná složitost účtování. Paradoxem však je, že nárok na vrácení mzdy nejde z kapsy zaměstnavatele. Jedná se ovšem o opravdu komplikovanou účetní operaci, které se chce nejeden šéf vyhnout.

Na složitosti celé situaci přidává nutnost započítání daně, s čímž souvisí nepříjemná byrokracie. Navíc se účetní operace týká také sociálního a zdravotního pojištění. Ovšem pokud jako zaměstnanec máte na refundaci mzdy nárok, nikdy se přemírou administrativy nenechte odbýt! Dle zákoníku práce máte právo na vrácení peněz.

Nutno podotknout, že zkušená mzdová účetní si s takovýmto účetním úkonem hravě poradí, a to i v případě navyšování mzdy o daň z přidané hodnoty. I přestože účetně je refundace mzdy na zaměstnavateli, peníze vyplácí právnická či fyzická osoba, u které zaměstnanec vykonával činnost obecného zájmu.

Paragrafové znění: Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.