Požární sport je ve světě oblíbenou a masovou záležitostí. I přes prokazatelné úspěchy ve stále rostoucí konkurenci však v Česku paradoxně požární sport stále bojuje o přijetí mezi sportovní odvětví. Místopředseda Sdružení sportovních svazů ČR a náměstek starosty SH ČMS Jaroslav Salivar věří, že se „jeho“ sportovci tělem i duší dočkají brzy zadostiučinění.

HL: Těší vás úspěchy, jakých nedávno Češi ve světě v požárním sportu dosáhli?

Samozřejmě, že nás těší. Navíc za stavu, kdy v požárním sportu na světové úrovni dramaticky roste konkurence. Dokonce i na mezinárodní soutěži mladých hasičů v disciplínách CTIF letos v červenciv polském Opolí, kde bylo 45 účastníků od Velké Británie až po Japonsko, naše dívky skončily první. Osmnáct medailí juniorů a dorostenců a dalších šest v kategorii dospělých na nedávných mistrovstvích světa dokazují, že se nejedná o náhodu, ale o výsledek dlouholeté poctivé práce.

HL: Nemrzí vás tím spíš, že požární sport stále bojuje s tím, aby byl brán jako regulérní sportovní odvětví?

Spíše udivuje. Je zde obrovské množství opravdu exotických sportů, které v naší zemi dělá několik desítek lidí a naprostá většina obyvatel ani netuší, co se za jejich názvem skrývá. A tyto aktivity jsou přitom oficiálně považovány za sport, který je hoden státní podpory. Vedle toho máme my hasiči do nekonečna vysvětlovat, že hasičský sport, který aktivně provozuje 50 000 dětí a necelých 100 000 dospělých v naprosté většině obcí České republiky už desítky let, je také sport. Když špičkový atlet uběhne stovku za deset vteřin, je adorován. Když na stejné atletické dráze uběhne hasič stejnou stovku za patnáct vteřin a k tomu ještě přeleze dvoumetrovou bariéru, osmimetrovou a 1,2 metry vysokou kladinu, rozvine dvě hadice, připojí na rozdělovač proudnici a doběhne do cíle, má někomu vysvětlovat, že tento vrcholný atletický výkon s technickými prvky navíc je sport? To je přece směšné.

HL: Vaše sdružení se přitom těší až nebývalé přízni politiků...

Tento stát má v SH ČMS s 350000 členy toho nejlevnějšího a nejspolehlivějšího pomocníka v řadě oblastí, od zásahové činnosti a obrovské dobrovolné pomoci všem občanům a obcím v ČR až po velmi propracovaný a masivní systém práce s mládeží a opravdové sportování všech věkových kategorií. Podporu vlády máme, v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou, korektně se k nám chová i ministr vnitra Milan Chovanec a také ministr financí Andrej Babiš velmi dobře ví, že nejen s financováním sportu je řada věcí jinak, než bylo mnohdy prezentováno. O zájmu politiků svědčila i jejich účast na našem letošním sjezdu. Přijel osobně premiér, vicepremiéři, předsedové všech koaličních stran. My se odjakživa držíme hesla, že za každého mluví výsledky práce. Nebojíme se toho a věříme, že politici splnění svých slibů také ne.

HL: SH ČMS nyní prochází výraznou organizační i strategickou změnou. V čem spočívá?

Jsme teď v období rozpracovávání závěrů našeho sjezdu. Nejen někteří noví náměstci starosty, ale také noví šéfové republikových odborných rad, noví krajští starostové a další začínají psát své nové koncepce. Minulý týden jsme schválili Strategický plán rozvoje úseku mládeže, kde mimo jiné velmi názorný strom života mladého hasiče ukazuje celé spektrum jak volnočasových, tak sportovních aktivit naší mládeže. Stejně tak očekávám strategický plán rozvoje hasičského sportu, represivní a preventivní činnosti, vzdělávání a dalších oblastí.

HL: Máte obrovskou členskou základnu. Proč se mladí lidétoužístát dobrovolným hasičem?

Protože nejde o virtuální realitu. Dobrovolní hasiči u nás fungují už 150 let a dnes máme téměř 8000 pobočných spolků.Nabízíme všem opravdový a dlouhodobý smysl života, od pomoci spoluobčanům ve všech krizových situacích bez výjimky, přes možnost účastnit se a často organizovat společenský, kulturní a sportovní život v naprosté většině obcí v republice. Ministerstvo vnitra nemusí složitě hledat za obrovské peníze aktivní zálohy jako ministerstvo obrany. V dobrovolných hasičských jednotkách složených z našich členů jich má okamžitě využitelných 70000. Nabízíme alternativu k modernímu, bohužel však sebezničujícímu stylu mnohých osamocených, nezdravých, nespokojených a u televize a počítače do zblbnutí sedících mladých lidí. Mnohdy v důsledku toho všeho nezručných sociálních analfabetů. My jsme od tří let do smrti v kolektivech, v pohybu, na čerstvém vzduchu, v srdci svých obcí, máme se od koho učit a máme co nabídnout. Proto jsme v naprosté většině respektováni. A to je naštěstí pro mnohé stále ještě lákavá představa. To by přece mělo být i hlavním smyslem veřejné podpory a rozvoje sportu v každé rozumné zemi.

HL: Jak vnímáte nové dotační programy, které představilo ministerstvo školství? Vidíte v nich šanci přinést do SH ČMS potřebné finanční prostředky?

Kdyby už platila nějaká zcela jasná, popsatelná a měřitelná objektivní kritéria, tak máme nejen šanci, ale i jistotu, že se najdeme ve všech programech. Vždyť všichni víme, že mnohdy nezáleželo na tom, zda-li děláte masivní, všemi viditelný sport, máte postupové soutěže ve všech kategoriích a na všech úrovních, od místní po mistrovství světa, máte prokazatelně sportující členy a ne mrtvé duše apod. Záleželo na tom, jestli jste v nějakém seznamu TOP 80. Nikdo už však nedokázal říci, podle jakých kritérií se tam máte možnost dostat. Přesto si myslím, že se opravdu začíná blýskat na lepší časy. Že české sportovní prostředí stejně jako politická scéna pochopí, že hasiči jsou tělem i duší celoživotní sportovci, že pohyb je jejich existenční potřeba, přesvědčení a radost a že i ve sportu opravdu mají co nabídnout.