Luboš byl a pro většinu stále zůstane jedním z nejlepších lidí, které jsme mohli poznat. Věřím, že nemusím popisovat jeho povahu, jednak na to není dostatek místa a hlavně jsme ho každý znal.
Nebyl snad den, kdy by někomu na tváři nevykouzlil úsměv, už jen třeba úsměvem svým.
Jako drobnost můžeme všichni zapálit svíčku pod vlajkou na Hasičské stanici v Tachově, jež byla jeho druhým domovem. Proto je zde malé pietní místo.
S Lubošem se rozloučíme v pondělí 4.6.2018 ve 13 hodin ve smuteční síni v Mariánských Lázních. Velkým přáním manželky Lucinky a doufáme, že i Lubošovo přáním by bylo, aby se s ním kamarádi a rodina neloučili v černém.