Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska loni oslavilo 150 let od svého založení. První dobrovolný hasičský sbor vznikl ve Velvarech 22. května 1864. V čele sdružení stojí již od roku 2000 Karel Richter. Starostou této organizace byl letos v červenci zvolen již počtvrté.

Těší vás důvěra vašeho spolku, díky které jste již počtvrté v čele SH ČMS?

Obhajovat tuto pozici bylo daleko náročnější, než když jsem byl v roce 2000 zvolen poprvé. Zavazuje mě to vůči celé členské základně, která iniciativně a obětavě napomáhá svým obcím a městům při ochraně života, zdraví a majetku. Takzvaná „hasičina“ v obci není jen o ohni, záplavách, větrných a sněhových smrštích a přívalových deštích. Mnohdy jsme posledními nositeli vesnické kultury, brannosti a práce s dětmi a mládeží. Podporu, zejména tu finanční, potřebujeme především pro mladé. Ale i pro plnění úkolů požární ochrany a ochrany obyvatelstva, zachování hasičských tradic a na kulturní, společenskou a sportovní činnost.

Jak vznikla z historického hlediska potřeba mít spolek dobrovolných hasičů?

Potřeba organizovat se má více důvodů. Zaprvé si občané začali uvědomovat důležitost institutu – spolku v boji s letitými nepřáteli „ohněm a vodou“. Čím dál častěji se projevovala výhoda společného a secvičeného postupu v boji s těmito živly. Za druhé se k občanům dostávaly technické prostředky, přicházely první hasičské stroje, a ty mohly zdárně obsluhovat jen secvičené osádky.

SH ČMS má obrovskou základnu se 350 000 členy. Jak si vysvětlujete takový zájem?

Jsme lidé velkého srdce, spojení myšlenkou vysoce humánního poslání. Prakticky všichni mladí hasiči společně s dalšími tisícovkami dospělých se zapojují do hasičských sportů. Trvalé zvyšování fyzické připravenosti, osvojení si pracovních návyků a odpovědnosti jednotlivce vůči kolektivu je součástí naší odborné přípravy.

Vaše sdružení je výrazně vidět při boji s živelnými pohromami. Jste za toto úsilí dostatečně oceněni?

Dobrovolní hasiči jsou nedílnou součástí integrovaného záchranného systému. Vůbec si nedovedu představit, že by scházeli při boji s nezkrotnými přírodními živly. I proto máme tak výraznou podporu od svých spoluobčanů, od našich nejbližších spojenců – zastupitelů a starostů obcí a měst. Mnohdy jsme osamoceni v obci při této práci a přitom jdeme organizovaně živlu naproti s nasazením vlastního zdraví a života. Verbálně nás všichni podporují, to je však málo. Chybí nám odpovídající mobilní technika, technické prostředky a odpovídající ochranné prostředky pro zasahující hasiče. Náš V. sjezd SH ČMS ukázal, že se klima i v této oblasti mění. Z úst představitelů vlády ČR zazněla slova, která svědčí o ochotě a snaze řadu nedostatků v této oblasti systémově napravit. Nejbližší období nám to ukáže.

Dobrovolní hasiči mají svou sílu zejména na vesnicích. Daří se vám i ve městech?

Naše síla je sice především na vesnici, nemohu však říci, že nás města nás ignorují. Je zde však více možností jak prožít svůj volný čas. U mladých hasičů bychom potřebovali více odborně proškolených vedoucích, kteří celoročně každý týden a systematicky budou pracovat s dětmi a mládeží. Požární technika a práce s vodou však děti táhne všude. Jakmile získají základní hasičské návyky a osvojí si prvky hasičského sportu, projeví se jejich vrozená soutěživost a ochota pro dobrý výsledek něco udělat. Zároveň získávají návyky pro práci hasiče v dospělosti. V našich řadách je trvale zapojeno více jak 50 000 mladých ve věku do 18 let. Od posledního sjezdu v roce 2010 jich přibylo více než 6 000. Byli bychom špatným spolkem, kdybychom se nestarali o naše nástupce.

Sbíráte úspěchy i na mezinárodním sportovním poli. Přesto požární sport u nás stále není brán jako regulérní sportovní odvětví...

Naši dobrovolní hasiči patří do absolutní světové špičky. Je to především výsledek masovosti a péče našich dobrovolných trenérů a funkcionářů, kteří pečují o mladé hasiče, dorostence, juniory až po dospělé kategorie v požárním sportu. Jsme poměrně mladým sportovním odvětvím, které překonává počáteční překážky a nedůvěru těch zažitých tradičních odvětví. Kdo však viděl hasiče-sportovce, ten ví, že je to nejen fyzicky a psychicky náročné, ale i dynamické a krásné. Jsme jediný aktivní sport, který měří své výsledky v horizontální i vertikální rovině. Jsou to atleti v pravém slova smyslu, hasiči tělem i duší.