Župní hasičská jednota pro jihozápadní Čechy se sídlem v Horažďovicích, v jejímž čele stál nezapomenutelný organizátor českého hasičstva M. Mayer z Horažďovic, pozdější starosta Zemské Ústřední hasičské jednoty v království Českém, zabírala ve své působnosti celé jižní a západní Čechy.
Sbory dobrovolných hasičů přibývaly, hlavně v letech sedmdesátých a osmdesátých devatenáctého století a nebylo možné tak velkou oblast ovládnout organizačně, administrativně a hlavně technicky. Proto vznikla myšlenka založit župu v menší oblasti a tak došlo roku 1884 k založení hasičské župy Písecké pro zastupitelské okresy Bechyně, Milevsko, Netolice, Písek, Prachatice, Vodňany, Volyni a Týn nad Vltavou.Dne 25. května 1884 byl pořádán první hasičský sjezd nové župy v Písku. V této době čítala župa 5 sborů s 306 členy.
Dne 14. července 1895 se konal župní sjezd v Písku, spojený s výroční valnou hromadou. Sbor písecký oslavil zároveň 25 leté výročí trvání. Na sjezdu byla rozdělena Písecká župa na čtyři samostatné župy a to Píseckou, Netolickou, Vodňanskou a Milevskou. Samostatná župa Písecká čítala 27 sborů s 920 členy. V roce 1898 byla ustavena nová župa Bechyňská, do jejíhož obvodu byly zařazeny sbory na Bechyňsku.
V roce 1934 bylo v župě Písecké 51 sborů. Stav členů byl 1479 mužů, 57 žen, 23 jinochů, 8 dívek, 81 žáků, celkem 1639 členů.
Župu řídí župní správa a župní výbor. O technickou stránku stará se župní technická komise, o organizační otázky pečuje župní organizační komise, o vzdělavatelské župní vzdělavatelský sbor a o samaritské župní samaritský sbor. Záležitosti tiskové obstarává župní tiskový referent, záležitosti starobní župní sociální referent.
O vzdělání členstva je pečováno všemožně. Župa je rozdělena na 8 okrsků. Každý sbor má svého vzdělavatele sborového, sbory okrsku vzdělavatele okrskového a v čele vzdělávací činnosti je vzdělavatel župní. V zimních měsících se konají sborové školy, besídky, přednášky, proslovy před šikem, předčítání, pilně se hrají divadelní hry, sbory mají své vlastní knihovny se spisy hlavně odbornými (zábavné knihovny hasičstvo většinou věnovalo obcím).
Župní správa pořádá pro činovníky sborů kurzy technické, administrativní vzdělavatelské, čas od času župní školy.
Stav členstva vede župní matrikář a u sborů matrikáři sboroví. Je zaveden lístkový katastr členský. Hasičstvo župy zachránilo za 50 roků své činnosti milionový majetek svých spoluobčanů a tím také majetek národní. Mnoho členů bylo raněno, popáleno, též někteří zemřeli následkem práce hasičské. Jen za posledních 7 roků poraněno a popáleno v oblasti župy Písecké bylo 38 členů, při 79 požárech (dle záznamů u župy) pracovalo 3061 členů, zachráněno majetku bylo za 7,499.000 Kč. Kdybychom vypočetli pracovní hodiny u požárů a násobili je mzdou, vypočítáme, že hasičstvo za dobu posledních 7 roků jenom na Písecku vykonalo práce za 3,597.000 Kč, kterýžto obnos museli by buď pohořelí neb samosprávné svazky vyplatit za práci při požárech, kdyby nebylo hasičstva. Tento obnos přes 3 a půl milionu Kč věnovalo hasičstvo veřejnosti, nehledě ani k tomu, kolik samo si ještě muselo vydělat na zakoupení výzbroje, knihovny, literatury, sjezdy atd.Je nutné práci hasičstva znát a pak můžeme teprve o hasičstvu mluvit.
A nyní něco o činnosti župního samaritského sboru, který byl založen roku 1922. Za poslední tři roky poskytli samaritáni župy první pomoc při 1732 úrazech lehkých, 393 těžkých, 171 zraněných doporučili k lékaři, 30 zraněných dopravili k lékaři, 32 dovezli sanitním autem do nemocnice, 24 civilním autem, 12 civilním vozem, 12 občanů stižených nakažlivou, nemocí, kousnutých psem bylo dopraveno do nemocnice. Župní samaritánský sbor má 144 mužů, 51 žen. Výzbroj je 14 nástěnných lékárniček, 54 příručních sanitních brašen a 30 nosítek.
Záslužná činnost samaritánů je zvláště na venkově plně oceňována. Samaritáni konají svoji práci nezištně, sami většinou zakupují obvazy a různý samaritánský materiál ze svých prostředků. Samaritáni musí navštěvovati kurzy, na nichž přednáší lékař a musí konat za přítomnosti zkušební komise zkoušky (lékař zkouší!). Na tyto kurzy nedostávají žádné příspěvky.
Hasiči župy se snaží, aby vytrvali i v nynější těžké době (1934), kdy je tak málo lásky, ideálů, ale plno materialismu, snaží se všemožně udržet strojní a ochranný materiál v dostačujícím množství, ač finanční poměry u sborů i obcí jsou velmi neutěšené. Cvičeními udržuje se technická zdatnost členstva. Písecká župa nastupuje do nové padesátky.
Nuže, zdar vám, bratři! Setrvejte! Pracujte dále!
(Písecké listy 12.7.1934)
Sbory dobrovolných hasičů přibývaly, hlavně v letech sedmdesátých a osmdesátých devatenáctého století a nebylo možné tak velkou oblast ovládnout organizačně, administrativně a hlavně technicky. Proto vznikla myšlenka založit župu v menší oblasti a tak došlo roku 1884 k založení hasičské župy Písecké pro zastupitelské okresy Bechyně, Milevsko, Netolice, Písek, Prachatice, Vodňany, Volyni a Týn nad Vltavou.Dne 25. května 1884 byl pořádán první hasičský sjezd nové župy v Písku. V této době čítala župa 5 sborů s 306 členy.
Dne 14. července 1895 se konal župní sjezd v Písku, spojený s výroční valnou hromadou. Sbor písecký oslavil zároveň 25 leté výročí trvání. Na sjezdu byla rozdělena Písecká župa na čtyři samostatné župy a to Píseckou, Netolickou, Vodňanskou a Milevskou. Samostatná župa Písecká čítala 27 sborů s 920 členy. V roce 1898 byla ustavena nová župa Bechyňská, do jejíhož obvodu byly zařazeny sbory na Bechyňsku.
V roce 1934 bylo v župě Písecké 51 sborů. Stav členů byl 1479 mužů, 57 žen, 23 jinochů, 8 dívek, 81 žáků, celkem 1639 členů.
Župu řídí župní správa a župní výbor. O technickou stránku stará se župní technická komise, o organizační otázky pečuje župní organizační komise, o vzdělavatelské župní vzdělavatelský sbor a o samaritské župní samaritský sbor. Záležitosti tiskové obstarává župní tiskový referent, záležitosti starobní župní sociální referent.
O vzdělání členstva je pečováno všemožně. Župa je rozdělena na 8 okrsků. Každý sbor má svého vzdělavatele sborového, sbory okrsku vzdělavatele okrskového a v čele vzdělávací činnosti je vzdělavatel župní. V zimních měsících se konají sborové školy, besídky, přednášky, proslovy před šikem, předčítání, pilně se hrají divadelní hry, sbory mají své vlastní knihovny se spisy hlavně odbornými (zábavné knihovny hasičstvo většinou věnovalo obcím).
Župní správa pořádá pro činovníky sborů kurzy technické, administrativní vzdělavatelské, čas od času župní školy.
Stav členstva vede župní matrikář a u sborů matrikáři sboroví. Je zaveden lístkový katastr členský. Hasičstvo župy zachránilo za 50 roků své činnosti milionový majetek svých spoluobčanů a tím také majetek národní. Mnoho členů bylo raněno, popáleno, též někteří zemřeli následkem práce hasičské. Jen za posledních 7 roků poraněno a popáleno v oblasti župy Písecké bylo 38 členů, při 79 požárech (dle záznamů u župy) pracovalo 3061 členů, zachráněno majetku bylo za 7,499.000 Kč. Kdybychom vypočetli pracovní hodiny u požárů a násobili je mzdou, vypočítáme, že hasičstvo za dobu posledních 7 roků jenom na Písecku vykonalo práce za 3,597.000 Kč, kterýžto obnos museli by buď pohořelí neb samosprávné svazky vyplatit za práci při požárech, kdyby nebylo hasičstva. Tento obnos přes 3 a půl milionu Kč věnovalo hasičstvo veřejnosti, nehledě ani k tomu, kolik samo si ještě muselo vydělat na zakoupení výzbroje, knihovny, literatury, sjezdy atd.Je nutné práci hasičstva znát a pak můžeme teprve o hasičstvu mluvit.
A nyní něco o činnosti župního samaritského sboru, který byl založen roku 1922. Za poslední tři roky poskytli samaritáni župy první pomoc při 1732 úrazech lehkých, 393 těžkých, 171 zraněných doporučili k lékaři, 30 zraněných dopravili k lékaři, 32 dovezli sanitním autem do nemocnice, 24 civilním autem, 12 civilním vozem, 12 občanů stižených nakažlivou, nemocí, kousnutých psem bylo dopraveno do nemocnice. Župní samaritánský sbor má 144 mužů, 51 žen. Výzbroj je 14 nástěnných lékárniček, 54 příručních sanitních brašen a 30 nosítek.
Záslužná činnost samaritánů je zvláště na venkově plně oceňována. Samaritáni konají svoji práci nezištně, sami většinou zakupují obvazy a různý samaritánský materiál ze svých prostředků. Samaritáni musí navštěvovati kurzy, na nichž přednáší lékař a musí konat za přítomnosti zkušební komise zkoušky (lékař zkouší!). Na tyto kurzy nedostávají žádné příspěvky.
Hasiči župy se snaží, aby vytrvali i v nynější těžké době (1934), kdy je tak málo lásky, ideálů, ale plno materialismu, snaží se všemožně udržet strojní a ochranný materiál v dostačujícím množství, ač finanční poměry u sborů i obcí jsou velmi neutěšené. Cvičeními udržuje se technická zdatnost členstva. Písecká župa nastupuje do nové padesátky.
Nuže, zdar vám, bratři! Setrvejte! Pracujte dále!
(Písecké listy 12.7.1934)
(kp,hasicskelisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
