Rozsáhlý požár 14. srpna 1974 zničil pražský Veletržní palác, jednu z prvních a také největších funkcionalistických staveb v Praze.
I když verzí důvodu požáru bylo několik, závěr vyšetřování hovořil o samovznícení fermeže, tedy lněného oleje, který se používá třeba jako lak na dřevo. V místnosti, kde v podvečer toho dne oheň vznikl, totiž tehdy s fermeží pracovali lakýrníci.
Rozlehlý palác o osmi nadzemních a dvou podzemních podlažích si v letech 1925 až 1928 postavila v pražských Holešovicích podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla jako vlastní výstavní budovu společnost Pražských vzorkových veletrhů. „Představovala na svou dobu mimořádnou architekturu, předznamenávala budoucí funkcionalistický internacionální sloh,“ přiblížila kurátorka výstavy Helena Musilová. Nešlo podle jejích slov o klasický obchodní prostor, měla sloužit k prezentaci velkých průmyslových strojů, které si někdo po zhlédnutí objedná a až poté se začnou vyrábět.
Od 50. let komplex sloužil jako sídlo několika podniků zahraničního obchodu – mezi nimi třeba Tuzex, Centrotex, Kovospol. Podle Heleny Musilové se zvažovaly po ničivém požáru tři možné příčiny. Jednou bylo samovznícení hadrů napuštěných toluenem, které v horkém srpnu a skleněném paláci mohlo nastat. Vyšetřování bralo v úvahu také elektrický zkrat a nakonec i úmyslné zapálení.
I když verzí důvodu požáru bylo několik, závěr vyšetřování hovořil o samovznícení fermeže, tedy lněného oleje, který se používá třeba jako lak na dřevo. V místnosti, kde v podvečer toho dne oheň vznikl, totiž tehdy s fermeží pracovali lakýrníci.
Rozlehlý palác o osmi nadzemních a dvou podzemních podlažích si v letech 1925 až 1928 postavila v pražských Holešovicích podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla jako vlastní výstavní budovu společnost Pražských vzorkových veletrhů. „Představovala na svou dobu mimořádnou architekturu, předznamenávala budoucí funkcionalistický internacionální sloh,“ přiblížila kurátorka výstavy Helena Musilová. Nešlo podle jejích slov o klasický obchodní prostor, měla sloužit k prezentaci velkých průmyslových strojů, které si někdo po zhlédnutí objedná a až poté se začnou vyrábět.
Od 50. let komplex sloužil jako sídlo několika podniků zahraničního obchodu – mezi nimi třeba Tuzex, Centrotex, Kovospol. Podle Heleny Musilové se zvažovaly po ničivém požáru tři možné příčiny. Jednou bylo samovznícení hadrů napuštěných toluenem, které v horkém srpnu a skleněném paláci mohlo nastat. Vyšetřování bralo v úvahu také elektrický zkrat a nakonec i úmyslné zapálení.
(kp,hasicskelisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
