Podzemní dráha, metro, představuje v Berlíně páteř zdejší městské hromadné dopravy. Tvoří jej celkem devět linek, z nichž historie některých je více než 100 let dlouhá; první vlaky vyjely do berlínského podzemí v roce 1902.
Ještě před výstavbou metra bylo zásadní otázkou, jak metro postavit; jestli vybudovat nadzemní viadukty, po nichž by tratě byly vedeny, či vyhloubit nebo razit tunely. Obě dvě koncepce měly své zastánce i odpůrce, nakonec však zvítězila levnější varianta – metro nadzemní.
Problémy se také objevily při budování prvních podzemních úseků, a to vzhledem k vysoké hladině spodní vody ve městě. Díky studnám se ale dařilo hladinu vody dočasně, alespoň po dobu stavby, snížit. První tunely podzemní dráhy měly podél celého svého obvodu nepropustné ochranné pouzdro, tvořené převážně asfaltem.
Protžené hráze na Sprévě
Čerpání vody ze zatopené podzemní dráhy v Berlíně
Naše fotografie jsou z jara roku 1912, kdy došlo k protržení hráze Sprevy a podzemní dráha byla zatopena. K čerpání vody byli povoláni hasiči. Parní stříkačky na fotografii, použité berlínskými hasiči, byly tehdy ještě tažené koňmi.
Ještě před výstavbou metra bylo zásadní otázkou, jak metro postavit; jestli vybudovat nadzemní viadukty, po nichž by tratě byly vedeny, či vyhloubit nebo razit tunely. Obě dvě koncepce měly své zastánce i odpůrce, nakonec však zvítězila levnější varianta – metro nadzemní.
Problémy se také objevily při budování prvních podzemních úseků, a to vzhledem k vysoké hladině spodní vody ve městě. Díky studnám se ale dařilo hladinu vody dočasně, alespoň po dobu stavby, snížit. První tunely podzemní dráhy měly podél celého svého obvodu nepropustné ochranné pouzdro, tvořené převážně asfaltem.
Naše fotografie jsou z jara roku 1912, kdy došlo k protržení hráze Sprevy a podzemní dráha byla zatopena. K čerpání vody byli povoláni hasiči. Parní stříkačky na fotografii, použité berlínskými hasiči, byly tehdy ještě tažené koňmi.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
