Podle řádů z XV. století bylo nařízeno hejtmanům, aby oznamovali, kde oheň vzešel, a z té čtvrti aby sousedé (měšťané) háky, žebříky, korbele, tlouky a jiné potřeby přinesli a též s nádobami k nošení vody, konvemi, škopky, stříkačkami, sekyrami, s vidlicemi železnými i na dlouhých násadcích aby běželi. Kdo přiběhl s prázdnem, měl býti trestán.

V instrukci pro hejtmany z druhé poloviny XVI. století se uvádí:
„Bylo-li by troubeno a zvoněno vzhůru, každý hejtman, letník, padesátník a desátník pod svú ctí a věrú k rathouzu (radnici) aby běželi a tu purkmistra se optali, jaká potřeba. Kterýmžto rozkázáno bylo, ti padesátníci jděte, kterým nic, ti při panu purkmistru zůstaňte."

V těchto řádech je přesně stanoveno, kdo je povinen dostavit se k ohni, a co tam má činit, určují se osoby, které hašení řídí, nad pořádkem bdí a jejichž rozkaz je povinen každý, kdo se k ohni dostaví, plnit. V těchto pozdějších řádech je již také zmínka o způsobu oznamování ohně.

V řádu z roku 1588 se uvádí:
„Předně ten hejtman, kde oheň vyšel, a druhý i třetí nejbližší, jakož o ohni zvědí neb šturmování uslyší, mají se dáti co nejdříve u téhož ohně najíti. A čtvrtý hejtman nejdalší od ohně ten při rathouze zůstati má a co se mu od pana purgmistra poručí, pilně vyřizovati a odtud bez propuštění pana purgmistra neodcházeti. Padesátníci, pak desátníci těch všech hejtmanův též bez meškání s sekerami, korbeli, konvemi k hejtmanům svým na pomoc přispěti pod pokutou 1 kopy míšenských, kdoby jsa doma zoumyslně se najíti nedal. Při tom ohni hejtmané mají padesátníky a desátníky rozděliti, jedni k hákům a žebříkům snášení a přistavování k domům, jiné k vodě snášení, jiné aby lid obecný, který nejde pro pomoc, než pro divadlo a překážku, rozháněli. Sami také mají pilně lid k hašení napomínati a připovídati jim, že za práci jich bude zaplaceno. Nicméně hejtmané mají vyšetřovati, kdeby se mohl oheň a na kterých domích přetrhnouti, aby tam dali otloukati, tak aby nebylo potřebí škody daremný činiti. A kdož by neposlechl, tehdy má hned po ohni do vězení dán býti; to se má na pana purgmistra vznésti a ten vedle uvážení slušně ztrestán býti má.

Item: Lidé robotní, kteří k ohni jdou a hasiti nechtí, než zaměstnávají ulice osobami svými více proto, aby kradli, rychtář a písař s čeládkou svou takové rozháněti mají a nechtějí-Ii, do vězení je bráti, a to aby se časně provolávalo, když nechce hasiti, aby nepřekážel svými zevly, ženy též rozháněti, nechtějí-li vody nositi, do šatlavy hnáti.

Item: Kdežby jací tesaři byli doma, nebo na díle u kohokoli, též zedníci, pokrývači, lazebníci, kováři s čeládkou, zámečníci, koláři, šenkýři, platnéři, bečváři, mydláři a všichni jiní řemeslníci mají ihned, nechaje všeho díla, k ohni běžeti, tesaři s sekeramia jiní s konvemi, žádný s holýma rukama, aby hasiti nechodil, od ohně nechodil, až se uhasí. Kteří by pak koli z řemeslníků mistři i čeládka nešli, a to na kterého shledáno bylo, hejtmanům, padesátníkům a desátníkům pokuty mistr 1 kopu míšenských dá, čeledín v šatlavě tejden odsedí. Po ohni pilně se má šetřiti ode všech řemesel byli by všichni či ne a hejtmanům v známost uvésti. Také kdekoli týž řemeslníci na den dělaje díla k ohni odběhli a hasili, má jim od toho u kohož jsou dělali, zouplna zaplaceno býti a nic nevyrážeti.

Item: Sousedé jiní, kteříž pod desátky jsou, ten každý vedle povinnosti měšťanské, již sobě všichni zavázáni jsou, čeládku neb nádeníka k ohni s konví vypraviti jest povinen — quodtibi vis alterifacias — kteří jsou pak přísežní nelenovati se přijíti a radou napomáhati. A panapurgmistra povinnost ukazuje, aby v takových příhodách v rathouzu byl a při něm hejtman jeden s padesátníky a desátníky se zbraněmi, cožby náleželo, aby opatřili.

Item: Židé všichni povinni jsou ohně pomáhati hasiti a přetrhovati.

Item: Formané a kočí, kteří lidem z peněz dělají, nechaje všeho, s koňmi s vozy, vezma na ně sudy prázdné kdekoli jsou, mají vody voziti pod pokutou 2 kop míšenských a každému podle zasloužení a přednosti jeho z ouřadušestipanského zaplaceno bude.“