Tyto stříkačky však byly ohromně těžké, se silnými stroji a velkým výkonem. Pražské stroje byly schopné dávat 16 hektolitrů vody za minutu.Hasičský sbor se pak často potýkal s problémem, zda má parní stříkačky použít nebo ne, protože vodovod nebyl schopen dát dostatek vody a na domech a dalších objektech voda nadělala víc škody, nežli užitku.
Z těchto důvodů se tyto stroje použily jen dvakrát a vždy pouze u samotnéVltavy. Obě stříkačky najednou se nepoužily nikdy. Nepraktičnost těchto strojů vyvolala potřebu konstrukce parních stříkaček menších, lehčích.
První podobné stroje začala vyrábět v Rakousku ve Vídni firma Kernreuter. V Čechách se k výrobě odhodlal továrník R. A. Smekal na Smíchově. Hned první pokus se zdařil a vyrobené stroje vyhovovaly všem požadavkům doby.
Parní stříkačky se při zkouškách výborně osvědčily. Na zemské jubilejní výstavě v Teplicích Smekal, první ze všech vystavovatelů, vyvinul páru (v 8 minutách) a jeho stroj tedy první pracoval.
Smekalovy parní stříkačky se vyráběly dvou nebo tříválcové s dodávkou 400-900 litrů vody za minutu a od hubice počítaje, dodávaly vodu jednoproudně na 42-48 metrů, dvouproudně na 32- 34 metrů. Do roku 1895 tři takové stříkačky dodal Smekal pražské obci a po jedné do Plzně, Rychnova, Smíchova, Klatov, Plaňan a Tábora.