Stroj má jednu mosaznou botu bez větrníku a, jak vidíme na obrázku, píst je opatřen dvěma táhly. Táhla pak jsou připevněna dvěma pákami, z nichž jedna je obrácena dopředu, druhá dozadu.
Práce se stříkačkou byla asi zrovna tak namáhavá jako u stříkačky Dražické, o které jsme už psali. Oba stroje mají po jedné nebo dvou zámyčkách (zástrčka, pojistka) umístěných nepřístupně pod botami.
Vesměs tak byly stříkačky stavěny až do roku 1792 a ještě i později. Krátce před rokem 1792 umístil zámyčky do jednoho nebo dvou pouzder Charles Simphin. Pozdější sestrojení kuželů se zámyčkami je vynález C. A. Jancka, továrníka z Lipska.
Stříkačky na principu sání tehdy ještě neznali. Před rokem 1778 už sice nějaký podobný přístroj byl, ale užívalo se ho velmi málo, protože savé hadice se vyráběly z měděných trubic a jejich cena byla vysoká.