Mlýny na Kampě se poprvé připomínají ve 14. století, kdy byly majetkem kláštera u sv. Jiří na Hradčanech. V té době byly mlýny převážně dřevěné, takže časté povodně na Vltavě mnohdy mlýny poškodily nebo i pobořily. Své si mlýny vytrpěly i v období husitských válek.
Roku 1478 je jako majitel Sovího mlýna zapsán Václav Sova z Liboslavě. Od té doby se majitelé různě střídali až roku 1795 koupil mlýny Vojtěch Vavřík. Jeho dcera Barbora se provdala za roudnického mlynáře Františka Trödla. Nový mlynář na Kampě měl v hlavě velké plány na přestavbu mlýna. Vzhledem k povodním se však nerealizovaly, došlo na ně až mnohem později. Mlýn dědí jeho sestra Marie Trödlová.
V roce 1896 mlýn na Kampě vyhořel do základů a mladí majitelé měli v úmyslu znovu postavit požárem zničený mlýn a uvést ho do provozu. Pražská obec však nedala k této obnově svolení. Hlavní námitky se týkaly komína, jehož kouř silně znečisťoval ovzduší středu města. Požárem zůstala ušetřena pekárna a obchod, kde se po celou dobu nepřestalo pracovat. Celý podnik je i nadále veden pod firmou František Odkolek.